Aleš Říhošek dlouhodobě patří mezi největší opory přerovského družstva mužů- na překážkách sbírá jedno vítězství za druhým a opřít se může také o další disciplíny. Letošní první kolo pro něj bylo úspěšné- opět nasbíral z Přerováků nejvíce bodů za první a druhé místo na překážkách a šesté místo v propršené výšce. Nyní si můžete přečíst kratičkou předzávodní ochutnávku nově připravovaného rozhovoru. EXKLUZIVNĚ!
Zúčastníš se také 2. kola II. ligy?
Jo jo, plánuju přijet a všechny zesměšnit a ukázat jim v cíli záda.
A co půjdeš, zase oboje překy, výška, štafeta?
No jasně, já ani nic jinýho jít nemůžu. Na ostatní disciplíny nemám natrénováno.
Aleš tvoří spolu s Pěčou, Koňasem a Zambem úspěšnou čtvrtkařksou štafetu.
Ty trénuješ?
Jo, já jen kecám, že nic nedělám. Chodím běhat tak dvakrát týdně. Když je hnusně, tak se mi moc nechce, ale jinak chodím často. Ale ne techniku, jen tak do lesa.
A výška se v lese trénuje jak?
Nijak. Taky kolik jsem skočil. Kajsa mě málem porazila o pár cenťáků.
To je fakt. Ale Kajsa hlavně uplatňuje specifické metody tréninku, takže se není čemu divit... a taky je to švédská legenda.
Specifické metody? To je jako co? Jenže já jsem přerovská legenda, o síle a chuti.
To je trénink s přípravkou. A v tvém pokročilém věku sportování musí být hlavně o té chuti, ne?
Momentálně nemám chuť na nic, pálí mě žáha z běhání. A co se týče alkoholu, tak konzumace rapidně klesla odchodem z akademického studia.
Tato fotografie dokumentuje Aleše na soustředění v Houštce v roce 2005.
Pokračování - dá-li Grgoš svolení - zase někdy příště.
